Zdálo se mi o bouřce
stromy se kývaly ve větru
a bušil do nich déšť
a nikdo tam nebyl
stál jsem tam a čekal
na ni,
ale nepřišla.
Zdálo se mi o staré továrně
prázdné
rozpadlé
zapomenuté
a běhali tam lidé
a mě neviděli
a já je taky ne
jen jsem je cítil,
ale nechtěl jsem je cítit.
Zdálo se mi o obrovské louce
která nebyla zelená a plná květin
ale šedá, tmavě modrá, rudá,
nebe zatažené,
nějaké tváře
a ta moje tam nebyla.
Zdálo se mi o nemoci
o zhoubné nemoci
nemohl jsem se bránit
a všem to bylo fuk
a já se smál, protože
mi to bylo taky fuk.
Probudil jsem se
vykouřil dvě cigarety
vypil hrnek kafe
dal si loka ze zvětralýho vína
a snažil se nepřemýšlet.
Nejde to.
Promiň, já nemůžu.
zvláštní. zrovna v tu chvíly cos tu báseň nahrál šlo všechno do hajzlu. taky se snazim nepremyslet. nejde to
OdpovědětVymazat