Večer u intru

Schválně jestli někdo uhodne, jak je tohle focený..

(odpověď: vzhůru nohama přes rozkrok.)

Proud myší a šlenek

Filip není zas tak špatnej člověk. Sice je to typická zkuřka s ledvinkou plnou huličskejch potřeb, ale na druhou stranu je to asi nejochotnější člověk, co znám. Nojo, ironie.

V Bystrci je to strašně divný. Všude samej panelák, policajti pomalu projížděj ulice a pomáhají nám a chrání nás, zvuky aut, jezdících šedesátkou pět čísel vedle vás.. a tma. A ožralej zpívající chlápek na zastávce. Vypadal jako šílenec. Šílenci jsou potřeba!

A když nastoupím na jedničku, řidič jede jak šílenej a u toho si čte nějaký grafy! VŠECHNY NÁS CHTĚL ZABÍT!!

Poprvý v životě se snažím přestat kouřit. Rok a půl jsem u sebe měl každej den cigaretu, nebo aspoň tabák, filtry a papírky. Vlastně se nesnažím přestat kouřit doslova, ale snažím se to nekupovat.

..a ještě jedna věc na závěr. Všimli jste si, že od počátku mobilních telefonů se ty stroje čím dál tím zmenšovaly, kdežto teď je v módě mít v ruce telefon s DISPLAYEM JAK KRÁVA?! Časy se mění..

.

(co se to děje?)

(co se to děje?)

(co se to děje?)

Tenhle VW stojí u nás před intrem. Má to asi 15 míst k sezení. Jednou bych takový auto chtěl.. dovnitř by se vešlo hodně lidí, případně postel, lednička, pračka, vana, kuchyň, letiště, poličky, nějaký lustry z Ikei..

Nálada o hovně

Znáte ten pocit, kdy byste si nejradši ustřelili hlavu brokovnicí, jako Hemingway? Kdy máte v hlavě úplnej výplach a jedna myšlenka teče přes druhou a třetí přes čtvrtou a pátá přes dvacátou a nakonec je z toho taková sračka, že máte DIVNOU náladu, která je špatná i dobrá zároveň? Já už se takhle cítím několik dní. Nedokážu přemýšlet, protože mi v hlavě líta hnusnej brouk, kterej bzučí a brání mi racionálně se rozhodovat. Nevím co dělám a nevím CO SE TO DĚJE. Původně jsem chtěl něco napsat a udělat pár věcí do školy, ale skončilo to tím, že jsem si vzal auto, navštívil kamaráda v nedalekým městě a po cestě zpátky si koupil krabičku Chesterifeldek a dvě láhve červenýho vína. Za pár minut načnu první, sednu si na postel a budu koukat na nějakej stupidní film v televizi, protože nejsem schopnej dělat víc.

Jsem čurák, čurák, čurák, čurák, čurák..

(ps.: dědova knižka, kterou dneska už jen tak nekoupíte. a je to dobře. snůška nesmyslů.)

Roman a řeka

Hnusný počasí

a hnusná nálada

a hnusný lidi

a všechno to do sebe tak zapadá

že je to vlastně nádherný.

život je jen o přístupu,

jak se na to díváte,

jak si to řídíte

ale

když nemáte sílu přistupovat, řídit, dívat se

tak se ztratíte

sami v sobě

a ve všem ostatním.

a potom stojíte opření o zeď,

kouříte šestou cigaretu,

nenávidíte všechno, co se hýbe

a to co se nehýbe

jste už nenávidět přestali.

Je to smutný.

obejmutí nebo polibek,

náznak lásky, náznak věrnosti,

nic.

nikde nic.

jen tma

a noční, promrzlý ulice města.

chcete se zabít,

ale

je to moc jednoduchý.

takže jen stojíte a život vám utíká

před očima

a z těch očí vám pomalu tečou slzy.

nevím proč.

...

Seru na to všechno..

chci bejt plyšovej medvídek.

Myšlenky zločince

"Po dvanáctým pivu jsem se šel vychcat. Barmanka mi nechtěla dalít další pivo ani whisky, tak jsem zaplatil a nasednul do svýho dvacet-čtyři let starýho auta a odsvištěl si to do kanceláře. Usměj se, čuráku, byla jediná věta, která mi tu v dobu běžela hlavou.."

Ve stylu Columba..

Cigaretová teorie

CIGARETOVÁ TEORIE:

-Člověk je jako cigareta. Kotel je přítomnost, dým jsou vzpomínky a postupně nás všechny život šlukuje, až chcípneme někde v kaluži nočního města.

PEPA|VEV|EUTH 210311

Cesta na Mars a zpátky

Kamarádka se ke mě otočí a povídá: HEJ, VOLE, SLYŠELS UŽ O TOM OBCHODU S DROGAMA UPROSTŘED BRNA?

-Ne, odpovídám, co to meleš za hovna?

-No jo, prostě tam přijdeš, ono se to tváří jako upomínkový předměty, ale vevnitř je výloha s náhražkama trávy, koksu, tabletek.. a prostě si to koupíš, usměješ se na prodavačku a odejdeš s nákupem. To všechno v několika třídách kvality.. divný, že?

-..CO SE TO DO PRDELE DĚJE? Tohle je možný jenom v ČR.

"Toto není báseň!"

člověk bez inspirace

píše řádky, ale nemá důvod

jen to ze sebe chci dostat,

jako když se vyserete

nebo si vyhoníte penis,

v kabrioletu jedoucím stovkou po dálnici.

nechat tady něco po sobě,

co ostatní v budoucnu najdou,

a řeknou si

„JO. to je fakt DIVNÝ!“

„ANO. tohle vůbec NECHÁPU!“

a já se budu smát někde jinde

daleko, daleko, daleko od nich.

téma je výsada, nikoli samozřejmost

né každej ho né vždycky najde,

né né né,

a já nevím kde je,

ale stejně chci psát

protože je to

...

v pohodě.

nějak mě to ukájí.

asi.

nic se vlastně neděje,

když nechcete,

aby se něco dělo.

a když chcete,

tak jste moc líný,

a proto sedíte na posteli,

jako já teď sedím

a přemýšlíte.

a nemůžete najít důvod,

proč píšete něco,

co vlastně nic není,

a pijete citrónovej čaj

a přemýšlíte,

jak ji zítra pohladíte ve vlasech..

...

přemýšlíte..